VINICE
KONICE - KRAVÍ HORA
Hospodařím zde v bio režimu na 0,8 hektaru vinice východní expozice s odrůdou Veltlínské zelené. Kraví hora je významná viniční trať o rozloze 67 hektarů. Starý předtřetihorně zvětralý a erozí hloubkově členěný povrch na okraji dyjského masivu byl během historie několikrát zaplaven mořem a překryt naplaveninami přinesenými toky z výše položených oblastí pevniny. Zdvihy pevniny a ustoupení moře obnovily erozi a vzniklo hluboké údolí Dyje, tak došlo i k odkrytí pohřbených skalnatých výchozů na úbočí Kraví hory či na jihozápadním okraji Nového Šaldorfa. Písky a slabě zpevněné pískovce s polohami štěrčíků a jílů se ukládaly v mělkých příbřežních vodách. Součástí usazeniny je i velké množství sloučenin železa. Byly zde nalezeny fragmenty masivních kostí (čelist kytovce, žebro sirény, kosti krokodýla) i jemnější schránky měkkýšů. Štěrk tvoří 30% skeletu. Nadmořská výška 260 - 338 metrů nad mořem, průměrná roční teplota je 9,1 °C a průměrné roční srážky činí 520 mm.
DOBŠICE - U HÁJKU
V bio režimu zde obdělávám vinohrad o velikosti 0,5 hektaru, jižní expozice. Polovina vinice je tvořena odrůdou Bílý Pinot, ve druhé polovině je zastoupena odrůda Sauvignon a Modrý Pinot. Název této viniční tratě je odvozen od lesoparku ležícím v těsném sousedství viniční tratě. Podloží je tvořeno prvohorní hlubinnou magmatickou horninou, především granitoidy, šedozelenými granity a křemennými diority. V období vzniku měly tyto horniny vysokohorský charakter. Působením zvětrávání a eroze byl ovšem tento povrch snížen. Během třetihor se do místní krajiny několikrát rozlilo mělké moře, které zde vytvořilo bohaté vrstvy třetihorních mořských usazenin v podobě štěrkopísků, písků a jílů. Ve velkém se zde nacházejí zkamenělé schránky měkkýšů. Počátkem čtvrtohor tudy tekla řeka, která vymodelovala místní krajinu a štěrkopísčité terasy. Nachází se zde spoustu valounů i vltavínů doplavených z Podyjí. Místní unikátní podloží a minerálně bohaté půdy v některých letech trpí nedostatkem vody v letním období. Minerální složení skalnatého podloží dává velmi charakterní vína.
TASOVICE - STARÉ VINOHRADY
Od roku 2023 zde v těsné blízkosti řeky Dyje obdělávám v bio režimu vinohrad velmi husté výsadby o rozloze 0,1 hektaru. Odrůdy Ryzlink rýnský, Kerner, Pálava a Frankovka. Stará vinařská obec Tasovice je položena na posledních výběžcích Českomoravské vrchoviny. Plocha viničních tratí ve vinařské obci Tasovice je 139 hektarů. Původ jsou písčitohlinité zvětraliny na žulách dyjského masivu. Nadmořská výška je 222 - 238 metrů nad mořem. Průměrná roční teplota je 8,4°C. Svažitost 5 - 10%. Na levém břehu řeky Dyje se nachází viniční trať Staré vinohrady. Jedná se o kamennou stráň prvohorního podloží (Kambrium). To je tvořeno především hlinitopísčitou půdou a štěrkopísky s různými druhy žuly, ruly a křemene.
HNANICE - FLÁDNICKÁ
Na jaře 2022 zde budu vysazovat vinici o rozloze 0,5 hektaru, jižní expozice. Při úzkém sponu zde bude odrůdově zastoupen Ryzlink rýnský, Sauvignon, Modrý Pinot a Zweigeltrebe. O obci Hnanice jsou první písemné zmínky z roku 1210 a dle archeologických nálezů byla intenzivně osídlena již před 100 000 lety. Dominantou obce je kostel sv. Wolfganga, který je postaven na základech původního kostela ze 13. století. Původní kostelík hojně navštěvovali poutníci zejména kvůli studnám s léčivými prameny, které se nacházely uvnitř kostela. Viniční trať Fládnická je v těsné blízkosti tohoto kostela a v podloží viniční tratě se stále nacházejí podzemní vody. Geologický původ této viniční tratě jsou vápenité spraše a písčito-jílovité sedimenty Karpatské předhlubně. V období mladších třetihor bylo území s velkou pravděpodobností členitou zátokou, kterou protékala sladkovodní řeka. K vytvoření sprašových akumulací přispěly větrné bouře v chladných obdobích čtvrtohor. Půda je zde velmi úrodná s mírně alkalickým pH.
HNANICE - KNÍŽECÍ VRCH
Nádhernou vinici, která se nachází přímo v Národním parku Podyjí, obdělávám v bio režimu. Jedná se o 0,7 hektaru odrůdy Ryzlink vlašský z roku 1993, jihovýchodní expozice. V podloží jsou zastoupeny prvohorní křemeny i třetihorní žula a rula. Typickým znakem této viniční tratě je specifické mikroklima - teplé letní dny a studené letní noci, střídání teplot zvyšuje odrůdovou aromatičnost. Celková výměra této viniční tratě je 24,4 ha. Průměrná roční teplota je 9° C. Roční srážky jsou 480 mm. Nadmořská výška je od 280 do 336 metrů nad mořem. Geologický původ půd vápenité spraše na písčitohlinitých zvětralinách Dyjského masivu.
TĚŠETICE - STARÁ VINICE
Největší vinice, na které od roku 2023 hospodařím. Jedná se o 2,3ha plochu v bio režimu. Odrůdová skladba je zde poměrně pestrá - z bílých odrůd je zde zastoupeno Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Tramín červený a Malvasia. Z modrých odrůd je zde vysazena Frankovka, Zweigeltrebe a Svatovavřinecké. Okolí obce Těšetice geologicky náleží ke karpatské předhlubni. Jedná se především o třetihorní písčito-jílovité sedimenty a štěrkopískové terasy. Pokryv představují spraše s černozemním horizontem. Typické jsou zde pestře zbarvené jílové sladkovodní sedimenty, které přecházejí do rudohnědých, zelených, červeně skvrnitých nevápnitých a faunisticky sterilních písčitých jílů. Profil této lokality byl zformován třetihorními sladkovodními jezerními a říčními sedimenty.
DYJÁKOVIČKY - U SKLEPŮ
Historicky zde dosahovala nejvyšších kvalit odrůda Ryzlink vlašský, která je z velké části zastoupena i ve vinohradu o rozloze 0,2 hektaru, ve kterém od roku 2021 hospodařím. Dále je ve vinici hustého sponu zastoupena odrůda Muškát moravský, Veltlínské zelené a Rulandské modré. Vinici obdělávám v bio režimu. Vinohrady v okolí vinařské obce Dyjákovičky se rozkládají na necelých 60 hektarech osázené plochy. Území bylo geologicky budováno mořskými sedimentárními jednotkami karpatské předhlubně. K povrchu vystupují vrstevnaté vápenité jíly. V období mladších třetihor bylo území s velkou pravděpodobností členitou zátokou. K vytvoření vápenitých spraší přispěly větrné bouře v chladných obdobích čtvrtohor. Půda je zde velmi úrodná s alkalickým pH. Orientací je viniční trať U sklepů zasazena do mírně severního svahu.
ŠATOV - U BUNKRU
Od roku 2021 zde obdělávám v bio režimu vinohrad o rozloze 0,2 hektaru v hustě osázeném sponu. Odrůdově je zde zastoupena především odrůda Malvasia, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené. První písemné zmínky o pěstování vinné révy v Šatově jsou z roku 1316. V této tradiční vinařské obci se nacházejí 4 viniční tratě. Nejmenší šatovská trať U bunkru se rozprostírá na mírném svahu se severní orientací a každoročně tak zaručuje dostatek kyselin. Severní poloha svahu je charakteristická také chladnější letní nocí, což se velmi pozitivně podepisuje na výrazném aroma vína. Výměra této viniční tratě je 31,5 ha - reálně osázená plocha s plodnými vinicemi je ovšem jenom 3,6 ha. Na osázené ploše hospodaří pouze drobní vinaři s vinohrady na malých parcelách. Nadmořská výška je zde 250 - 270 metrů nad mořem. Průměrná svažitost 3 %. Průměrná roční teplota 8,9°C. Geologický původ této viniční tratě jsou vápenité spraše a písčito-jílovité sedimenty Karpatské předhlubně. V období mladších třetihor bylo území s velkou pravděpodobností členitou zátokou, kterou protékala sladkovodní řeka. K vytvoření sprašových akumulací přispěly větrné bouře v chladných obdobích čtvrtohor. Mírně alkalické pH.